Protože nám bylo líto toho, aby se nepořádalo další kolo Českého poháru starších žákyň, což hrozilo, proto jsme se ve spolupráci se ZŠ Aloisina výšina v Liberci narychlo pořadatelství opět ujali a uspořádali 15. a 16. února 2025 ČPU16Z v tělocvičnách ZŠ.
V sobotu jsme byli svědky, až na pár drobných chybiček, krásného herního projevu našeho dívčího týmu. Bohužel, těch pár chyb nás stálo ve dvou ze tří zápasů důležité body (prohra se Sokol Pardubice a Junior Brno oba 2:1). Nicméně již výše zmíněný herní projev nám vynesl dvě krásné výhry 2:0 proti VK Napajedla a TJ Kunice (které jsme porazili poprvé, vždy nás poráželi i v předchozích letech).
Po úspěšné sobotě jsme přečkali noc na krásném druhém místě v prozatímní tabulce.
V neděli po prvních zápasech se tabulka velmi zamotala. Junior Brno, Mnichovo Hradiště, my a TJ Kunice jsme měli před posledním zápasem shodně 11 bodů, takže rozhodoval poslední zápas, který jsme hráli proti Mnichovu Hradišti. Abychom postoupili do vyšší skupiny, stačilo abychom získali jediný bod – vyhrát jeden set. První set se nám bohužel nepovedlo vyhrát, ačkoliv hrála sobotní sestava. Postup se nám vzdálil ale ještě nebylo vše ztraceno. Herní projev se o chlup zhoršil, ale pořád to nebylo tak markantní abychom prohrávali. Do druhého setu holky nastoupily v trochu upravené sestavě, kdy druhá smečařka byla vyměněna (lehké zranění, které jí limitovalo odehrát zápasy na sobotních 100%). Tato změna se prokázala jako klíčová. Vyhráli jsme druhý set 25:19 a mohli jsme pomalu slavit. O postupujících tedy bylo rozhodnuto, ale o tom, kdo postoupí z prvního místa rozhodoval tiebreak. Ten se našim holkám povedl. Vyhrály jej zcela jednoznačně v poměru 15:6 a tak nejen že postupují do vyšší skupiny, ale z prvního místa.
Atmosféra „finálového“ zápasu byla úžasná. A to nejen díky naší bývalé nahravačce (skončila s námi v úterý týden před turnajem), ale také díky hráčkám z Kunic, které nám fandili (ačkoli naše výhra v druhém setu je stála postup). To jen dokazuje fakt, že sport není jen tom, kdo vyhraje a kdo prohraje.
Nakonec musíme poděkovat všem rodičům, kteří se podíleli (byť malým dílem) na organizaci bufetu v sobotu i v neděli, zraněným hráčkám, které zajistili zapisování a otáčení během zápasů, ale především všem hrajícím hráčkám, za jejich předvedený výkon (nahravačku trénujeme 2 týdny).
